Slavičín

oficiální stránky města
Neděle, 2. leden 2022

Vyhledávání

Historie slavičínského zámku

V centru města se nachází barokní zámek, pocházející z roku 1750, kdy byl přestavěn ze staré tvrze. Původní klenbové sklepy jsou dodnes zachovány.
Původní majitelé:
Arnošt Lederer, poslední z rodu (do r. 1906)
Arnošt Dobrowski (do r. 1907)
Hugo Ftáčník (do r. 1910)
Adalbert Hugo Renner (do r. 1911)
Pozemková banka Praha (do r. 1912)
Lambert Wichterle (od r. 1912)
Květuše Wichterlová
Stanislav Blaho (od r. 2007)

SLAVIČÍNSKÝ ZÁMEK
Pojednání o historii zámku je převzato z knihy Slavičín v minulosti a přítomnosti (Vyd. Město Slavičín, 2006)

Mezi relativně málo památkových objektů ve Slavičíně je v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod č. 2071 zapsán i zámek jako barokní budova z 18. století stojící na místě původní slavičínské tvrze. Archeologický výzkum provedený v roce 1978 potvrdil existenci dřevěné stavby z konce 14 století, která byla později, pravděpodobně koncem 15. století, přebudována na pevnější kamennou. K zámku přináleží i anglický park též zapsaný v Seznamu pod č. 2072.

Od 18. století, kdy již můžeme hovořit o zámecké budově, stala se významným objektem v biskupském lénu Slavičín. V roce 1797 bylo z rozhodnutí olomouckého arcibiskupa Antonína Theodora Kolloreda - Waldesee předáno léno Slavičín k užívání nadporučíkovi manfredského pluku Františkovi Buolovi. Předávací protokol byl vyhotoven mezi ním a rytířem Janem Nepomuckým Podstatským z Prusinovic, jehož rod po mnoho let léno Slavičín užíval. Důvodem předání tohoto majetku byla velká zadluženost Jana Podstatského způsobená mimořádným dlužním zatížením a velmi malým výnosem. K stálému užívání byl předán Slavičín za sumu 24 000 zlatých s podmínkou zaplacení dluhu ve výši 16 561 zl. 45 kr., který roku 1764 povolil biskup učinit Janovi Adamovi Podstatskému z Prusinovic.

Součástí předávacího protokolu z 1. srpna roku 1797 je i popis vrchnostenské budovy, kterou byl bezesporu již samotný zámek. Popis je následující:

Rytířské sídlo z kamene postavené, nachází se v něm v přízemí předsíň, jejíž klenutí je spadeno. Vpravo klenutá úřední místnost, dále klenutá bývalá kuchyně a neklenutý čeledník. Vlevo je z čeledníku upravena kuchyně a při ní dvě klenuté místnosti. Ze spodní předsíně do prvního poschodí jsou vpravo dvě klenuté místnosti a neklenutý pokoj. Vlevo je klenutá jídelna s jednou klenutou místností vedle. Půda pod střechou má prkny krytou podlahu. Je jí používáno jako sýpky. Šindelová střecha musí býti co nejdříve pokryta, neboť je velmi špatná. Při vchodu do sídla rytířského po pravé straně nachází se konírna pro 16 koní. Je v dobrém stavu. Sousedí s ní jizba pro pacholky. Pak je špýchar. Pod zámkem jsou sklepy na pivo a víno.

Nový majitel baron František Buol byl významným rakouským státníkem a v roce 1791 rakouským vyslancem v Hággu, 1792 v Basileji a později v Drážďanech. Po jeho smrti dědili léno jeho synové Karel a Pavel Buolové, od nichž celé léno Slavičín koupil baron Karel August Lederer a jeho manželka Marie Anna, rozená šlechtična z Wildburka.

Baron Karel August Lederer- Trattnern zemřel roku 1888 a statek přešel na jeho vnuka Arnošta, který jej prodal v roce 1907 Hugo Ftáčníkovi - brněnskému velkoobchodníkovi s železem. V roce 1910 dochází k další změně majitele a velkostatek Slavičín - Hrádek, včetně zámku, nabývá do vlastnictví důstojník Adalbert Hugo Renner, aby jej v roce 1912 prodal Lambertu a Josefě Wichterlům.

V městě Slavičíně proběhlo, stejně jako v jiných obcích a městech, skupinové číslování domů a to v roce 1771 první, 1828 druhé a v roce 1921 třetí, které platí i v současné době.

V roce 1771 měl zámek přiděleno popisné číslo 116, při druhém číslování v roce 1828 číslo 1 a nyní má od roku 1921 číslo popisné 24. Původně nebyly číslovány panské domy, zámek a deputátní domy. Z toho důvodu má budova zámku v roce 1771 číslo 116 ze 119 budov. Zřejmě šlo o následné dočíslování.

První elektrické osvětlení ze všech budov ve Slavičíně měl zámek. V roce 1910 byla uvnitř zabudována malá elektrárna poháněná benzinovým motorem. V první polovině 19. stol. (1843), po provedeném soupisu majetku, je veden zámek jako zděná budova. Veškeré domy, kromě několika významných staveb jako dvory, palírny, hospoda, fara, špitál a škola, byly ze dřeva kryté doškovou střechou, výjimečně šindelem. Zámek a fara jsou v té době již na poschodí.

Velkostatek slavičínský byl od roku 1930 trvale v nájmu.

Zámek a velkostatek převzal 1. října 1948 stát. V lednu roku 1952, na základě výměru ministerstva zemědělství ČSR č. j. 470.475/51/A/A - Taj. - VI. ze dne 8. ledna 1952, převzala od majitelů Jiřího a Jiřiny Wichterlových budovu zámku Zbrojovka Brno, n. p. závod Bohuslavice. Zámek byl vyvlastněn podle zákona o revizi první pozemkové reformy č.142/1947 Sb. a předán tehdejším krajským národním výborem v Gottwaldově (nyní Zlín) Zbrojovce Brno, n. p. závod Bohuslavice. Současně byl předán i zámecký park. Budova a zejména interiéry prošly následnou rekonstrukcí po nichž vznikla mj. scéna pro malé divadelní formy s hledištěm pro 200 lidí, loutková scéna a několik dalších místností pro zájmovou činnost. Po požáru sokolovny v roce 1952 byl v I. poschodí zbudován kinosál osazený promítacím přístrojem 16mm filmů. Filmová představení se konala třikrát týdně a to ve středu, v sobotu a v neděli.

Od 10. 8. 1953 získal závodní klub (dále jen ZK) koncesi na vyvařování a restauraci, pro které byly na zámku upraveny tři místnosti (kuchyně a dvě restaurační). Tato koncese však byla 1. března 1956 ZK odejmuta a toto pohostinství převzaly Restaurace a jídelny.

Změny zaznamenal i zámecký park, kde byl v roce 1954 vystavěn hudební pavilon a dětské hřiště s kolotočem a houpačkami. V témže roce bylo rozhodnuto vybudovat letní divadelní scénu, která již v roce 1955 byla předána do užívání s kapacitou 1200 diváckých míst.

Politické změny v Československu v roce 1989 vedly k možnosti uplatňování restitučních nároku na dříve vyvlastněné majetky. V roce 1991 byl uplatněn restituční nárok na slavičínský zámek a pozemky k němu související. Rok nato byla Vlárskými strojírnami, s.p., budova zámku vydána právoplatným majitelům Štěpánce Šorfové a Květuši Wichterlové. Současně byl vydán i zámecký park o výměře 3,61 ha a k zámku přináležející lesní pozemky o celkové výměře 205 ha, z nichž se 108 ha nachází v k. ú Slavičín a 97 v k. ú Lipová.

V roce 1998 byla novými majitelkami zajištěna výměna oken v nádvorní části zámku a oprava venkovní fasády, která však proběhla po částech a dokončena byla až v roce 2001 opravou severní části budovy.

V současné době je v přízemí budovy restaurace, kuchyň, sociální zařízení, kotelna a několik drobných provozoven. Patro tvoří soukromý byt, kanceláře lesní správy W + Š a dva sály pro společenské akce.

Zámek, jenž po dobu své existence zaznamenal mnoho změn majetkových i stavebních, je a stále bude společně s kostelem a farou významnou, doposud stojící historickou stavbou města Slavičína.

Josef Ščuglík

Pozn.: V roce 2007 odkoupil zámek i s parkem podnikatel Stanislav Blaho ze Slavičína.

Vytvořeno 4.2.2008 22:37:53 - aktualizováno 21.10.2010 11:29:28 | přečteno 11348x | Marie Rumplíková
 

město Slavičín
Osvobození 25, 763 21 Slavičín

tel.: 577 004 800*
fax: 577 004 802
e-mail: podatelna@mesto-slavicin.cz
ID datové schránky: jsub2vd

IČ: 00284459
DIČ: CZ00284459
č.ú.: 2924661/0100, KB a.s.

 
load